Stmívání- 7. kapitola (nevrlý bručoun)

15. března 2010 v 21:14 | Terkys182 |  Povídky a příběhy
Doma bylo jako vždycky. Přetopený vzduch, stísněné prostory, všude prach a dřevo, které se mi absolutně nelíbilo. Ošklivé, staré a potrhané kožené povlakybyli za ta léta pocákána mnoha odpornými tekutinami a zasypána spoustou odporných věcí, z nichš většina uvízla ve škvírách starých pohovek. Topení jelo na plno, v krbu byly jen zuhelnatělé špalky, které se nikdo neobtěžoval nahradit.
Vedle vchodových dveří ležela velká, plochá a lesklá plazmová televize. Na gauči byl roztažený otec a na křesle se krčila shrbená sestra. Z obloukového průchodu do kuchyně vykoukla rozcuchaná hlava mamky- v očích starostný výraz, který měla vždy, když někdo přišel. Ten okamžik však porušila první slova, která vypustila z ůst těsně po tom, co jí v očích zhasla ta starost a vystřídala ji nasupenost.
,,Kde ses tak loudala? Večeře je skoro hotová! Nachystej alespoň na stůl."
Koutkem oka jsem rychle střelila k sestře na shrbené křesle. Zadostiučeně se usmívala a slepě zírala na televizi.
,,No jasně- lidé modrokrevného rodu nejsou schopni nachystat včas na stůl", prohlásila jsem a zamířila do kuchyně. Doma byly 4 druhy nádobí- plastové, staré hliníkové, nové a sváteční. To vše bylo lajdsky zamícháno do sebe- sestřična vyskládávala myčku. Nejvíce se pletlo dohromady hliníkové a nové. Navíc polovina nových chyběla a každý si hrozně stěžoval, když dostal nenší, nebo špatný druh vidličky. K večeři byly těstoviny zapečené se sýrem. Uprostřed jídla se ozvala sestra: ,,Slyšela jsem, že starší ročníky budou tento týden psát jednu čtvrtletní písemku...", protahovala, jako by nic. Mamka na mě ihned přísně zamířila vidličkou. ,,Po večeři uklidíš ze stolu, umyješ kuchyň, budeš se ve svém pokoji učit a v devět půjdeš spát."
,,To tvoje věštění není v pořádku, mami", odpověděla jsem s klidem. ,,Říkáš budoucnost nesprávné osobě. Pátá třída psala v úterý písemku z dějepisu. Angelinina učitelka našla na zemi ve třídě její písemnou práci. Asi ji omylem zapomněla donést k podpisu. . .", zamávala jsem papírem před Angelininým vykuleným obličejem. ,,Náhodou se ke mě dostala. Zcela náhodou jsem se šla podívat do 2. patra a koho nepotkám- Paní Kůlkynová mě stopla na chodbě- vůbec netuším, jak mě v tom davu lidí mohla vidět- a dala mi ji, abych ti ji předala. Tušila jsem ale, že by jí zase mohla někde nechtěně vypadnout- třeba rovnou do sběru. A tak ji teď radši dávám vám."
Pomalu jsem podávala papír mamce, div jsem jím veškrtla Angele o nos. Třeštila na něj oči a do hlavy se jí hrnula krev. Mamka si papír vzala, přejela očima po papíru od pošramoceného škrabopisu, který by zahanbil i koně psacího nohou, přes rudé a modné škrkance až po závěrečné ohodnocení. Mezitím nabýval její obličej purpurové barvy.
,,Ano, máš pravdu Paulie", odpověděla jako při obyčejném obpoledním čaji, ale očima provrtávala Angelu, která se zase krčila na židli a tajila dech. Penobože, pomyslela jsem si. To je ale amatér. Místo toho, aby se z toho pokusila vykecat, se prostě zkrčí do klubíčka a rozbrečí se. A ještě se mezitím udusí.
,,Angelo, dneska si s Paulie prohodíte pozice." Angela si něco mumlala pod vousy. Něco jako proud nadávek a řečí o tom, jak je to všechno nespravedlivé. ,,Ale ty zítra vytřeš prach", pokračovala mamka a zadívala se do svého talíře. Angela na židli uvolnila strnulý postoj a začala dýchat. ,,Ehm, mami- škola pořádá zájezd. Znalosti z něho se oběví v jedné písemce, vlastně ve třech- v dějepisu, zeměpisu a ve slohu. Potom možná ve výtvarce, literatuže, chemii, fyzice nebo hudebce. . . no- zkrátka to nutně potřebujeme. Ale poslední letenky, se kterými to stihneme včas, jsou na brzký let, ale jelikož je to na letiště daleko, musíme vyrazit ještě dnes večer."
Mamka zvědavě povytáhla obočí a vyškubla otci z rukou noviny. ,,A?"
,,A za pět minut mám být venku.
Otec našvaně sledoval, jak mamka zkušeným pohybem hodila noviny do koše. ,,Byla tam i nedělní příloha", zamručel si pro sebe.
Mamka ho ignrovala. ,,Vím, že nemá cenu ptát se tě na podrobnosti. Jen mi řekni- a) je tam signál a b) bude mě to stát víc, když ti pošlu SMS?"
,,Signál tam bude a za SMSky budeš platit pořád stejně."
,,Fajn", řekla mamka a zvadla se. ,,Tak si běž sbalit věci."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Co myslíš- stane se z Belly upír?

Doufám, že ano 6.9% (2)
Doufám, že ne 6.9% (2)
Asi jo 13.8% (4)
Asi ne 6.9% (2)
Možná 10.3% (3)
Ne 6.9% (2)
Ano 6.9% (2)
Ano, ve Stmívání 10.3% (3)
Ano, v Novém měsíci 6.9% (2)
Ano, v Zatmění 3.4% (1)
Ano, v Rozbřesku 6.9% (2)
Je mi to fuk 13.8% (4)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama