Stmívání- kapitola 2. (Děsivé ticho)

1. února 2010 v 18:58 | Terkys182 |  Twilight saga
  Nebudu to protahovat, tady je další díl Stmívání, který jsem napsala v sobotu. Pište komentáře!  
Ozvalo se mocné zavytí, které nám všem vdělovalo, kterým směrem se máme vydat a co máme dělat. Naše mozky to pochopily v setině vteřiny a všichni se rozeběhli hlouběji do lesa, Já, Sam a Rose za Jacobem, ostatní za Edwardem. I když jsme drželi hlídky a byli jsme poměrně zdatní, byli jsme vlkodlaky jen něco přes 2 měsíce. Nikdo z nás ještě neviděl nemrtvého, a přesto jsme jejich pach poznali hned na poprvé. Tedy- Jacob už určitě nějakého nemrtvého viděl, nejspíš i Edward.
Řítili jsme se ztemělým lesem- někteří nemrtví prý vycházejí na lov hlavně po setmění, protože by je někdo mohl vidět, lov by pro ně nebyl taková zábava. . .
Stromy mi rychle uhýbaly z cesty a stávaly se z nich jen rozmazané šmouhy. Někde přede mnou se ozvalo naléhavé vytí, ve kterém jsem poznala Andyho- byli jsme blízko.
Koutkem oka jsem viděla, jak se něco 20 metrů ode mě mihnulo mezi stromy- něco s kožichem do ruda. Jack vedl ostatní tak, abychom obklíčili cíl. Pálení, které mě ustavičně dusilo, stále přibíralo na síle, v krku mě škrábalo stále víc. Byli jsme tak blízko, že ostatní (kromě Andyho) začali z toho štiplavého pachu chraptět. Kus od nás v lese jsem uslyšela podobné dávivé zvuky, jaké vydával Sam.
Doběhli jsme na mýtinku plnou bláta a pařezů zarostlých mechem a nejrůznějšími houbami. Přede mnou najednou Andy s prudkým štěknutím zastavil. Já a Sam jsme to nečekali, takže jsme na kluzkém blátě uklouzli. Rozhostilo se děsivé ticho, po zádech mi z onoho pachu nemrtvých přejel mráz. Všichni jsme napjatě poslouchali. Nikde v lese nebylo slyšet žádné zvuky. A v tom se mezi větvičkami jednoho prohnilého stromu něco pohnulo. . .
  
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama